Biotechnologický ústav AV ČR

Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity v Praze jako první komplexně popsali drobné membránové váčky uvolňované z jednotlivých částí prasečího nadvarlete a prokázali, že se vážou na spermie a předávají jim molekuly důležité pro jejich dozrávání. Výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Journal of Extracellular Vesicles.

Michaela Liegertová se dlouhodobě pohybuje na pomezí vědy, vzdělávání a nových technologií. Původně vystudovaná buněčná a molekulární bioložka patří mezi výrazné hlasy v oblasti smysluplného využívání umělé inteligence ve výzkumu a v akademickém prostředí. Do BTÚ přichází s úkolem pomoci nám AI lépe porozumět, nastavit její bezpečné a praktické používání a ukázat, kde nám může opravdu ušetřit čas nebo otevřít nové možnosti.

Ve dnech 21.–22. května 2026 navštívil Biotechnologický ústav AV ČR Mezinárodní poradní sbor. Po čtyřech letech se jeho členové vrátili k týmům, které byly součástí prvního hodnocení, a zaměřili se na jejich další vývoj, vědecké výsledky, směřování i podmínky pro práci.

Mezinárodní tým vědců z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV, Přírodovědecké fakulty UK a Malaghan Institute of Medical Research na Novém Zélandu shrnul v nově publikovaném článku v prestižním časopise Trends in Cancer dosavadní poznatky o horizontálním přenosu mitochondrií mezi imunitními a nádorovými buňkami. Autoři se zaměřují na to, jak tento proces může ovlivňovat průběh nádorového onemocnění a jaký potenciál může mít pro budoucí protinádorové terapie.

Vědecké centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy slaví desáté narozeniny. Společný projekt Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy za tu dobu vyrostl v jedno z největších center biomedicínského výzkumu v Česku. Na slavnostním setkání se dnes sešli zakladatelé projektu, vědci i politici, aby zhodnotili úspěchy uplynulé dekády.

Nová práce publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že mechanické vlastnosti nádorové tkáně karcinomu prsu mohou souviset s aktivací vrozené imunitní odpovědi. Klíčovou roli v popsaném mechanismu hraje mitochondriální DNA, která se za určitých podmínek uvolňuje z mitochondrií a v buňce funguje jako varovný signál. Na studii vedené týmem Giorgia Scity z Univerzity v Miláně se podílela také Laboratoř molekulární terapie Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV.