Jeden z nejvýznamnějších objevů. Čeští vědci zjistili, že játra přeměňují amoniak na látku podporující růst

Játra jsou doslova kouzelný orgán. Zjistili to vědci, když dokázali, že játra ke své regeneraci využívají toxický amoniak, dokážou ho přeměnit na aminokyselinu glutamin, která podporuje rychlé dělení buněk, a orgán se tak dokáže rychle zregenerovat. „Považuji to za jeden z nejvýznamnějších objevů naší laboratoře za dvacet let její existence,“ říká Jiří Neužil, vedoucí Laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu Akademie věd a hlavní autor studie pro Radiožurnál.

Játra jsou jedinečná tím, že třeba i po odstranění až třetiny objemu dokážou během zhruba deseti dnů znovu dorůst do své původní velikosti. Je to tak, že díky vašemu objevu teď víme, proč to dokážou?
Za prvé bych chtěl jenom začít tím, že to, o čem hovoříme, považuji za jeden z nejvýznamnějších objevů naší laboratoře za dvacet let její existence. 

K vaší otázce, to, že játra regenerují, bylo známo již ve starém Řecku, viz mytologický příběh o Prometheovi.

Neukazujeme, proč játra regenerují, ale ukazujeme to, a to je to nové, že toxický amoniak, který vzniká v těle ve velkém množství, například odbouráváním bílkovin a je za normální situace odstraňován, detoxifikován, právě játry při jejich regeneraci, je naprosto klíčový.

Znamená to, že játra dokážou rozlišit, kdy potřebují amoniak k regeneraci a mají ho tedy přeměnit, a kdy ho mají jen eliminovat?
Přesně tak. Víme z našeho výzkumu, že při odstranění části jater dochází k sérii reakcí, které přeměňují amoniak na močovinu, která se pak vyloučí z těla jako neškodná látka.

Tyto reakce přestanou fungovat nebo se sníží jejich aktivita a amoniak se využije právě na tvorbu aminokyseliny glutamin.

Dokážou toto játra jen s amoniakem, nebo i dalšími látkami, které jsou třeba i toxické? Nebo na tohle musí být další výzkum a ještě to nevíme?
Zabývá se amoniakem, protože víme, že aby se mohly vytvářet stavební kameny DNA, RNA, které jsou naprosto nezbytné, aby se vytvářelo velké množství, aby podporovaly rychlý růst.

K tomu je zapotřebí glutamin, prekurzor glutamin, a na tvorbu glutaminu je třeba zdroj dusíku. A jediným zdrojem dusíku pro tuto reakci je právě amoniak.

To znamená, že další orgány se nedokážou takhle skvěle regenerovat právě proto, že se k nim nedostává dusík?
Ne, játra mají neuvěřitelnou schopnost regenerace, takže si můžeme představit, když uděláme až devadesátiprocentní hepatektomii, tedy odstraní se až devadesát procent jater, tak těch deset procent stačí, aby se játra zcela funkčně zregenerovala.

Na rozdíl třeba od nádorů se ale ten růst jater zastaví po dosažení původní velikosti. Víme tedy, proč se ta játra chovají jinak než nádory?
To úplně nevíme, protože z toho, co víme o játrech a o nádorech, se dá říct, že žádný nádor neroste tak rychle, jako když regenerují játra.

Dá se říct, že z tohohle hlediska se játra chovají jako jakýsi supernádor, ale právě po dosažení původní velikosti, a to se týká zejména počtu buněk, které jsou jednotlivé funkční složky jater, dochází k zastavení růstu jater.

Je známo, jak je toto regulováno, jaké geny v tom hrají velice důležitou roli, ale jaký je ten hlavní signál, který játrům řekne, že mají přestat dál růst, to nevíme.

Víme to, jakým způsobem dokážou játra přeměnit jedovatý amoniak na „výživu“ pro částice DNA a RNA, aby se tedy rychle dělily?
Ano, amoniak právě při regeneraci jater působí jako zdroj dusíku. Jsou reakce, které já tady nechci popisovat, protože je to složité, ale jsou reakce, které právě umožňují přímo vytvářet glutamin z jeho prekurzorů, nebo vytvářet jiné prekurzory, které se pak přeměňují na glutamin. Glutamin se potom v sérii reakcí přeměňuje na stavební kameny RNA a DNA, a to je podstata toho, o čem mluvíme.

Zdroj: iRozhlas, 13. listopadu 2025