Biotechnologický ústav AV ČR

Budeme rádi, pokud nám napíšete své připomínky a náměty na e-mail: stanislav.samek@ibt.cas.cz

Mezinárodní tým vedený vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR popisuje mechanismus transportu organel uvnitř buněk. Práce ukazuje, jak může v přeplněném buněčném prostředí efektivně fungovat transport na velké vzdálenosti. Nový objev publikoval minulý týden prestižní mezinárodní časopis Nature Communications.

Čeští vědci přispěli k výzkumu vlivu stáří na průběh mozkové mrtvice. Popsali skupiny genů, na něž má mrtvice u starších myší horší dopad než u mladých. Výzkum by mohl pomoci k léčbě ischemické mozkové příhody.

Publikovali jsme unikátní automatizovanou metodu pro klasifikaci a anotaci struktur nukleových kyselin.

Mozková mrtvice představuje světově jednu z hlavních příčin úmrtí a dlouhodobé invalidity. Přestože jde o onemocnění, které je úzce spjaté s věkem, nejsou mechanismy činící starší populaci více rizikovou doposud dobře popsány. Nové poznatky, které popisují vliv stáří na průběh mozkové ischemie v myším modelu, byly tento týden publikovány vědeckým týmem z Biotechnologického ústavu a Ústavu experimentální medicíny České akademie věd v prestižním vědeckém časopise Cell Reports.

Pomocí difrakčních metod je možné určovat 3D atomární struktury biomolekul (např. proteinů a DNA), na jejichž základě jsou – mimo jiné – navrhována léčiva nebo biotechnologické aplikace. Nový nástroj PAIREF, vyvíjený na FJFI ČVUT v úzké spolupráci s BTÚ, provádí důkladnou analýzu rozlišení experimentálních dat, díky níž jsou výsledné struktury určené s optimální přesností.

Centrum molekulární struktury představuje uživatelům novinky ze svých 4 core facilit: nové přístroje, upgrady stávajících přístrojů nebo novou službu „Crystallization and Diffraction screening from your couch“. Podrobnosti najdete v příloze.

Pokud budou mít nádorové buňky železa málo nebo naopak extrémně hodně, nebudou si s tím umět poradit a zemřou,“ popisuje jednu z možných budoucích strategií boje s rakovinou Mgr. JAROSLAV TRUKSA, Ph. D., z Biotechnologického ústavu AVČR.

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získávají Američané William G. Kaelin a Gregg L. Semenza a Brit Sir Peter J. Ratcliffe, jejichž objevy umožnily pochopit podstatu jednoho z klíčových adaptivních systémů pro život člověka a dalších živočichů. Odhalili totiž molekulární mechanismy, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupnou hladinu kyslíku a reagují na ni.

Zvýšená hladina bilirubinu - odpadního produktu metabolismu červených krvinek - v krvi může být symptomem onemocnění jater, jako jsou cirhóza a hepatitida nebo onemocnění žlučovodů.