BTÚ v médiích

Protinádorová látka MitoTam z dílny českého vědce Jiřího Neužila je bezpečná a účinkuje proti nádorům ledvin.

Po 18 letech práce se mezinárodnímu týmu pod vedením Kateřiny Komrskové podařilo identifikovat „protein života“. Objev, který zaujal celý svět, může pomoct pochopit neznámé příčiny neplodnosti i přinést nové druhy antikoncepce.

Mezinárodní vědecký tým pod českým vedením objevil nový protein. V budoucnu by mohl ovlivnit léčbu neplodnosti. Nachází se na povrchu vajíčka a hraje klíčovou roli při průniku spermií.

První dvojčíslo časopisu v roce 2022 obsahuje mj. rozhovor s Kateřinou Rohlenovou, která má možnost díky grantu ERC, financovanému z rozpočtu programu Horizont Evropa, pokračovat ve studiu chování buněk nádorových cév.

„Že přineseme cenné informace o metabolické komunikaci rakovinových buněk, je téměř nepochybné,“ říká Kateřina Rohlenová. Vede výzkum, který získal peníze z EU, na něž dosáhne málokdo. Mohl by přinést revoluci v léčbě rakoviny.

Covid zhoršuje reprodukční schopnost u mužů. Vyplývá to z vědeckých měření v průběhu několika posledních měsíců.

Antonín Holý se proslavil lékem na AIDS. Dva další významní čeští vědci Milan Raška a Petr Malý vyvíjejí očkovací látku proti HIV. Dobydou Češi svět boje proti této nemoci autorstvím jak léku, tak vakcíny?

Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli nový typ testu, který umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od ostatních, které přímou ochranu neposkytují. V blízké době by se měl objevit i na mezinárodním trhu.

Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie. Při spojení si předávají mitochondrie, a tím posilují tvorbu látek, které urychlují hojení ran. Výsledek tohoto výzkumu publikoval prestižní časopis Cell Metabolism. Celá reportáž z pořadu Studio 6 České televize ke shlédnutí ZDE

Dvacet let zkoumá Kateřina Komrsková protein CD46, který má zásadní roli v procesu početí. Její výzkum může nyní přinést revoluci v asistované reprodukci. Spolu se svým týmem představila letos v lednu objev, který s mimořádnou přesností dokáže určit nejen kvalitu spermií, ale také za pomoci magnetických částic ty poškozené odfiltrovat. ...

Z laboratoří českých vědců po šesti letech výzkumu vzešla nová naděje v boji s rakovinou. Vyvinuli látku, která nádoru zabraňuje v jeho růstu i schopnosti šíření. Podle vědců by ve své lékové formě mohla mít mnohem menší vedlejší účinky než například chemoterapie. Má také potenciál bránit opětovnému návratu nádorového onemocnění. Na výzkumu pracovali vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd (Laboratoř nádorové rezistence) ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. ...

Na závažné téma nádorových onemocnění a jejich terapie se zaměří letošní slavnostní přednáška z cyklu Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Ponese název „Nové přístupy v léčbě nádorových onemocnění: Zaměřeno na mitochondrie“. V pondělí 26. dubna 2021 od 16.00 hodin se slova ujme Jiří Neužil z Biotechnologického ústavu AV ČR. Veřejnost může vystoupení sledovat prostřednictvím iVysílání České televize.

Řada vědců stále důrazněji doporučuje spolehlivější PCR testy místo těch antigenních. Kritika zesílila poté, co vláda neschválila zkrácení intervalu pro testování ve firmách.

Nadějná látka, která by v budoucnu mohla pomáhat při léčbě rakoviny. Téma ranního vysílání Studia 6 ze dne 7. 4. 2021.

Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více železa. Blokuje tak jeho zpracování, což zabraňuje nádoru v růstu. Článek o výzkumu publikoval časopis Cancer Research, uvedla v úterý za Akademii věd ČR (AV) Eliška Zvolánková v tiskové zprávě. Tým si už zažádal o patenty v Evropské unii a ve Spojených státech.

Čeští vědci se podíleli na objevení mechanismu, který bakteriím umožňuje udržet klíčový tok genetické informace z DNA do RNA. Otevřeli tak nové možnosti vývoje látek proti závažným patogenům, třeba původcům tuberkulózy. Za Akademii věd ČR o výzkumu informovala Markéta Růžičková v páteční tiskové zprávě. Objev je výsledkem spolupráce vědců z Mikrobiologického ústavu a Biotechnologického ústavu AV s francouzskou laboratoří EMBL. https://www.irozhlas. ...

Biotechnologický ústav Akademie věd ČR (BTÚ) se zaměřuje na základní molekulárněbiologický výzkum, který může mít i konkrétní dopad na léčbu některých civilizačních chorob, jako je rakovina, cukrovka, neplodnost. BTÚ je součástí centra BIOCEV, špičkové komplexní platformy pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny, který je společným projektem šesti ústavů AV ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy. Ředitele BTÚ Bohdana Schneidera se ptáme na současné i budoucí projekty a vize.

Předseda vlády Andrej Babiš společně s vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romanem Prymulou navštívil v úterý 15. září Biotechnologický ústav ve výzkumném centru BIOCEV ve Vestci.

Kyselina askorbová neboli vitamin C možná pomůže k léčbě některých vzácných druhů těžce léčitelných nádorů spojených s endokrinními žlázami. Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, prokázal, že nádory s určitými mutacemi na vitamin reagují citlivě.

Méně časté typy nádorů spojené s endokrinními žlázami jsou prokazatelně citlivé na kyselinu askorbovou (vitamin C). Překvapivý objev mezinárodního týmu vědců, který vedl Karel Pacák z amerického Státního zdravotního ústavu (National Institute of Health), otevírá cestu k novému a dosud netestovanému přístupu k léčbě.

Mezinárodní tým vedený vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR popisuje mechanismus transportu organel uvnitř buněk. Práce ukazuje, jak může v přeplněném buněčném prostředí efektivně fungovat transport na velké vzdálenosti. Nový objev publikoval minulý týden prestižní mezinárodní časopis Nature Communications.

Pokud budou mít nádorové buňky železa málo nebo naopak extrémně hodně, nebudou si s tím umět poradit a zemřou,“ popisuje jednu z možných budoucích strategií boje s rakovinou Mgr. JAROSLAV TRUKSA, Ph. D., z Biotechnologického ústavu AVČR.