Musíme stavět na hlubokém poznání v základním výzkumu

Biotechnologický ústav Akademie věd ČR (BTÚ) se zaměřuje na základní molekulárněbiologický výzkum, který může mít i konkrétní dopad na léčbu některých civilizačních chorob, jako je rakovina, cukrovka, neplodnost. BTÚ je součástí centra BIOCEV, špičkové komplexní platformy pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny, který je společným projektem šesti ústavů AV ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy. Ředitele BTÚ Bohdana Schneidera se ptáme na současné i budoucí projekty a vize.

Ač to nemáte v náplni práce, patříte k vědeckým ústavům, které nabídly své síly v boji proti koronaviru. Zapojili jste se do testování. Jak? — Zapojili jsme se v rámci BIOCEV hned v březnu, testování organizovala doktorka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK, my v Biotechnologickém ústavu jsme nabídli velmi dobře vybavenou laboratoř PCR, schopnou rychle a spolehlivě testovat virovou RNA. Vytvořily se tři týmy – jeden se staral o izolaci virové RNA ze vzorků přivezených z odběrových míst nebo nemocnic, druhý tým měl na starosti samotné testování metodou PCR, třetí organizaci a administrativu. Před začátkem rutinního testování se na BTÚ metody analýzy PCR musely optimalizovat, nešlo rozhodně jen o rutinní aplikaci metody. Testovací tým BIOCEV byl schopen testovat až 500 vzorků denně, ale požadavek na testování takového počtu vzorků nikdy nenastal a potenciál týmu nebyl využit. Raději bychom se proto nadále věnovali naší hlavní činnosti – výzkumu – a rutinní testování přenechali místům pro ně určeným. Testování by měly převzít nemocnice i soukromé subjekty.

Jistě, testování není poslání vašeho ústavu… — Považuji za přínosnější a efektivnější, když se se svou vědeckou kapacitou zapojíme do výzkumu virových, ale i bakteriálních nákaz. Navázali jsme již několik kontaktů na výzkumná i komerční pracoviště, pro něž připravujeme proteiny a peptidy s významem pro léčení i diagnostiku koronaviru, například proteiny a peptidy vzbuzující imunitní odpověď organismu na infekci a podobně.

S jakými ambicemi jste letos v lednu převzal funkci ředitele Biotechnologického ústavu? — Náš ústav je mladý, od svého vzniku v roce 2008 se rozrůstá nejen co do počtu pracovníků a přístrojového vybavení, ale i co do kvality a objemu výsledků jak v oblasti základního výzkumu, což je náš hlavní cíl, tak i v oblasti aplikační. Mou ambicí je, aby se ústav dál zlepšoval, aby přinášel dobré výsledky na publikačním poli i v oblasti praktických aplikací. Rád bych podporoval další propojování vědců napříč výzkumnými institucemi, v tom vidím velký potenciál. A rád bych, abychom náš výzkum částečně diverzifikovali i na biotechnologie mimo léčebné a diagnostické oblasti lékařského výzkumu, tedy jak i z názvu ústavu vyplývá, zaměřili se i na biotechnologie v jiných oborech. Velký potenciál vidím v proteinovém inženýrství, které modifikuje vlastnosti proteinů žádoucím směrem. Například hledáme cesty, jak změnou sekvence nebo vnesením nepřirozené aminokyseliny do molekuly proteinu změnit jeho funkci.

Ředitel Biotechnologického ústavu Bohdan Schneider.

Jaké jsou hlavní směry vašeho výzkumu, které se mohou uplatnit i v medicíně? — Hlavní jsou tři směry: nádorová onemocnění, diabetes, neplodnost. Výzkumu těchto chorob nebo lépe řečeno skupin chorob se v ústavu věnuje několik laboratoří z různých pohledů za použití různých metodických přístupů od zvířecích modelů chorob až k analýze detailních molekulárních mechanismů interakcí léčiv s biomolekulami.

Základní výzkum je tedy hlavním posláním ústavu. — Ano, přestože aplikace jsou samozřejmě důležité a musíme se o ně snažit, a to nejen v lékařství, ale i v zemědělství, potravinářství a dalších sférách. Praktické výsledky však musejí pocházet z výsledků dlouhodobé práce a hlubokého poznání v základním výzkumu na konkrétním výzkumném poli a navazovat na ně tak, jak se to například povedlo u výzkumu léčení rakoviny, kde základní výzkum metabolismu mitochondrií vedl k objevu nového potenciálního léčiva.

Právě tento projekt v Biotechnologickém ústavu se dostal nejblíž praktickému využití, je to tak? — Jde o protirakovinnou látku MitoTam, vyvinutou v laboratoři profesora Jiřího Neužila, která ovlivňuje mitochondrie nádorových buněk. Došlo ke šťastnému, v Čechách nevídanému spojení základního akademického výzkumu a soukromého, českého soukromého kapitálu, který umožnil dotáhnout výzkum MitoTamu až do první fáze klinického zkoušení. Přenos našeho výzkumu do praxe podpořili a stále podporují čeští podnikatelé Karel Komárek starší a jeho syn, první fáze klinické studie již prokázala bezpečnost této látky, další fáze budou doufejme následovat.

Věnujete se také výchově mladých vědců. — V Biotechnologickém ústavu jako součásti centra BIOCEV máme k dispozici nejmodernější přístrojové vybavení. Studenti, kteří se u nás „vyučí“, mohou zamířit na postdoktorandský pobyt kamkoliv do světa a nemají se za co stydět. Uplatňují se v na předních pracovištích v Evropě, USA, Izraeli – namátkou VIB, Vlaams Instituut voor Biotechnologie, Johns Hopkins University, Weizmann Institute of Science, s nimiž i díky tomu udržujeme úzké styky.

Je to velká změna oproti době, kdy jste ve vědě začínal vy? — Hned začátkem roku 1990 jsem odjel do USA, ale když jsem se po třech letech vrátil domů, situace byla mimořádně špatná. Zůstávalo nám socialistické vybavení, ale pracovali jsme v kapitalistických podmínkách. Po návratu z dalšího studijního a pracovního pobytu v roce 2000 se situace mírně zlepšovala. Zásadní obrat ale přinesly z mého pohledu až evropské fondy. To, že se podařilo v republice vybudovat špičková vědecká centra jako BIOCEV, dostat sem nejnovější technologie pro vědecký výzkum, je velký úspěch. Dnes i přístrojově velmi náročný výzkum, například strukturní biologii a proteinové inženýrství, můžeme provozovat na stejné technické úrovni jako v laboratořích v Německu, v USA. Takže teď už potřebujeme jen nápady, vytrvalost a trpělivost. Protože vědci potřebují dlouhý čas a kontinuitu, výzkum jednoho proteinu může trvat klidně dvacet let. První opravdu kvalitní práce a výsledky, MitoTam budiž příkladem, už se objevují.

Budova Biotechnologického ústavu ve Vestci.