Stabilní financování jako předpoklad špičkového výzkumu

Rozhodnutí vlády snížit prostředky určené na podporu výzkumu a vývoje přichází v době, kdy podíl státních výdajů na vědu dlouhodobě klesá. Podle údajů Eurostatu je celková intenzita výdajů na výzkum a vývoj v Evropské unii kolem 2,24 % HDP, zatímco Česká republika i nadále investuje méně (zhruba kolem 1,8 – 2 % HDP), což ji řadí pod průměr EU a potvrzuje potřebu posilovat stabilní financování vědy.

Česká republika v posledních letech čelila vysoké inflaci, která v roce 2022 dosáhla průměrně 15,1 % a v roce 2023 byla stále kolem 10,7 %. Pokud financování vědy zůstává nominálně stejné nebo dokonce klesá, v reálných hodnotách podpora výrazně oslabuje.

Tento vývoj staví české vědecké instituce do obtížné pozice. Bez stabilní a předvídatelné finanční podpory se snižuje schopnost dlouhodobě konkurovat zemím, které do vědy investují stabilně. Vědecké týmy, jež pracují na mezinárodní úrovni, soutěží o talenty v celosvětové konkurenci a stabilita prostředí je pro jejich růst zásadní.

Obr.: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj, 2024, Eurostat
https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=R%26D_expenditure

Investice, které se zhodnotily: od EXPRO k ERC Synergy

Tyto souvislosti ilustruje zkušenost Biotechnologického ústavu AV ČR. Projekt Zdeňka Lánského financovaný z programu GA ČR EXPRO přinesl zásadní poznatky o mechanismu vnitrobuněčného transportu mitochondrií. Na výsledky tohoto základního projektu následně navázal ERC Synergy Grant, nejprestižnější evropská vědecká podpora, kterou tým Zdeňka Lánského získal na výzkum regulačních mechanismů proteinu tubulinu a jejich role v neurodegenerativních procesech.

Projekt vznikl ve spolupráci s předními institucemi CNRS (Francie), INSERM (Francie) a University of California, Berkeley (USA).

Takto významné propojení by nebylo možné bez předchozí podpory dlouhodobého a náročného základního výzkumu poskytovaného GA ČR a Akademií věd ČR. Právě tyto instituce vytvářejí podmínky, díky nimž čeští vědci mohou uspět v evropské konkurenci. Pokud by podmínky pro základní výzkum byly v minulosti oslabené, český tým by se k tomuto stupni uznání pravděpodobně nedostal.

Riziko ztráty talentů v globální soutěži

Snížení prostředků na vědu vysílá signál, kterému vědecká komunita v zahraničí velmi dobře rozumí: prostředí není stabilní. To má dva zásadní dopady:

– obtížněji přilákáme špičkové vědce ze zahraničí, kteří mají na výběr z institucí v zemích s dlouhodobě rostoucí podporou vědy,
– vystavujeme se riziku, že současní držitelé prestižních grantů odejdou jinam, protože s grantem ERC je možné přejít do prostředí s lepšími podmínkami, stabilnějším financováním a předvídatelnou podporou. Naopak země s vyšším podílem investic do vědy a s stabilní vědní politikou posilují svoji schopnost přitahovat talent a držet krok s technologicky vyspělými státy.

Biotechnologický ústav AV ČR usiluje o posilování mezinárodní spolupráce a získává stále větší podíl financování z evropských grantů. Úspěchy posledních let – dva ERC granty, zapojení do špičkových mezinárodních konsorcií a dlouhodobě kvalitní vědecká produkce opakovaně prokázaná nadprůměrnými výsledky hodnocení – ukazují silný potenciál. Aby jej však bylo možné dále rozvíjet, je nezbytné, aby vědecký systém jako celek zůstával konkurenceschopný.

Základní výzkum jako motor inovací a budoucí prosperity

Biotechnologický ústav AV ČR je institucí základního výzkumu. Právě ten vytváří základ pro budoucí inovace a řešení komplexních biologických i medicínských otázek. Dlouhodobé investice do poznání jsou investicemi s vysokou návratností – umožňují rozvoj nových technologií, podporují vznik spoluprací a zvyšují mezinárodní viditelnost české vědy.

Stabilní financování proto není jen administrativním předpokladem, ale určujícím prvkem, který rozhoduje o tom, zda Česká republika dokáže držet krok s nejvyspělejšími zeměmi a být úspěšnou součástí globálního vědeckého prostoru.