Druhá fáze hodnocení výzkumných ústavů Akademie věd byla úspěšně ukončena
Možnost vyvinout “nepříbuzné ligandy” otiskem paratopů široce neutralizujících protilátek a použít takové “epitop mimikující” ligandy jako vakcinační imunogeny jsme navrhli v naší nedávné publikaci. V nové studii ukazujeme na vývoji unikátní sady proteinů nazvaných Myomediny, že koncept vývoje mimikujících imunogenů může být užitečnou alternativou pro vývoj dosud chybějících vakcín. Odkaz na článek zde
Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie. Při spojení si předávají mitochondrie, a tím posilují tvorbu látek, které urychlují hojení ran. Výsledek tohoto výzkumu publikoval prestižní časopis Cell Metabolism.
Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více železa. Blokuje tak jeho zpracování, což zabraňuje nádoru v růstu. Článek o výzkumu publikoval časopis Cancer Research, uvedla v úterý za Akademii věd ČR (AV) Eliška Zvolánková v tiskové zprávě. Tým si už zažádal o patenty v Evropské unii a ve Spojených státech.
Vědci dvou laboratoří Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR vyvinuli protirakovinnou látku nazvanou mitoDFO, která cílí na mitochondriální metabolismus železa. Využívá toho, že nádorové buňky potřebují železa více, a blokuje jeho zpracovávání, čímž zabraňuje dalšímu růstu nádoru. Ryze český výzkum publikoval časopis Cancer Research a badatelé už zažádali o patent v EU a USA.
Program Evropské unie Horizont 2020 INFRAIA udělil grant ve výši 5 milionů EUR projektu MOSBRI (Molecular-Scale Biophysics Research Infrastructure, https://www.mosbri.eu). Jedná se o konsorcium 13 akademických center excelence a 2 průmyslových partnerů z 11 různých evropských zemí, koordinovaných Pasteur Institutem (Paříž, Francie). Jedním z partnerů projektu je Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i. (BTÚ AV ČR) z centra BIOCEV.
Vědecký tým Kateřiny Komrskové z BTÚ AV ČR v centru BIOCEV se věnuje zkoumání příčin neplodnosti a podal dva mezinárodní patenty, které mají klíčový význam pro budoucí využití tohoto výzkumu. První dokumentuje, jak s mimořádnou přesností určit kvalitu spermií. Druhý dokáže selektovat poškozené spermie od zdravých a ty následně použít pro umělé oplození. Lékařům a neplodným párům pomohou zvýšit pravděpodobnost úspěšného početí.
Koncem loňského roku ukončila Grantová agentura České republiky (GAČR) hodnocení návrhů projektů, přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu grantových projektů základního výzkumu.
Biologickou laboratoř projektu ELIBIO v ELI Beamlines slavnostně otevřeli 20. ledna 2021 Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy, Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, a Michael Prouza ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR.
Třem mezinárodním vědeckým týmům se podařilo objasnit jedinečný molekulární mechanismus, který umožňuje bakteriím, včetně patogenních, udržet tok genetické informace z DNA do RNA. Objevili tak nové možnosti pro vývoj potřebných antimikrobiálních látek proti závažným patogenům jako třeba původci tuberkulózy. Jejich objev je zveřejněn v časopise Nature Communications.
Zvěřejnili jsme vývoj unikátního skleněného mikrofluidního systému s planárním kanálem pro imunitní vychytávání buněk pracující v tzv. “Stop-Flow” režimu.
Studium interkcí mezi lidským prostatickým membránovým antigenem (PSMA) a RNA aptamerem na titulní stránce Nucl Acid Res
Publikovali jsme unikátní automatizovanou metodu pro klasifikaci a anotaci struktur nukleových kyselin.
Mozková mrtvice představuje světově jednu z hlavních příčin úmrtí a dlouhodobé invalidity. Přestože jde o onemocnění, které je úzce spjaté s věkem, nejsou mechanismy činící starší populaci více rizikovou doposud dobře popsány. Nové poznatky, které popisují vliv stáří na průběh mozkové ischemie v myším modelu, byly tento týden publikovány vědeckým týmem z Biotechnologického ústavu a Ústavu experimentální medicíny České akademie věd v prestižním vědeckém časopise Cell Reports.
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získávají Američané William G. Kaelin a Gregg L. Semenza a Brit Sir Peter J. Ratcliffe, jejichž objevy umožnily pochopit podstatu jednoho z klíčových adaptivních systémů pro život člověka a dalších živočichů. Odhalili totiž molekulární mechanismy, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupnou hladinu kyslíku a reagují na ni.
Zvýšená hladina bilirubinu - odpadního produktu metabolismu červených krvinek - v krvi může být symptomem onemocnění jater, jako jsou cirhóza a hepatitida nebo onemocnění žlučovodů.
AIDS je jedním z nejvíce devastujících onemocnění, které má na svědomí smrt více než 35 milionů lidí po celém světě.
Sympatický nervový systém hraje rozhodující úlohu při stimulaci srdeční frekvence a kontraktility srdce, čímž zajišťuje dostatečné zásobení tkání kyslíkem. Dysfunkce sympatiku přispívá k srdečním patologiím, jako je náhlá srdeční smrt ...
Naše smyslové orgány vytváří primární topografické mapy smyslových vjemů, které jsou přenášeny senzorickými neurony do mozku, (např. topografická mapa sítnice oka, dotekové vjemy kůže anebo tonotopická mapa sluchových frekvencí). Při poškození periferních smyslových orgánů je centrální nervový systém schopen určité kompenzace poškození topografických map a tvárnosti nervových spojení.
Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV nedávno ukázali, že rakovinné buňky s poruchami mitochondriální DNA (mtDNA) si po vnesení do laboratorní myši musí obnovit respiraci „krádeží“ mitochondrií s nepoškozenou mtDNA z okolních, nerakovinných buněk.
Co studie nabízí: experimentální léčbu přípravkem MitoTam, která je nemocnému podávána formou infuze do žíly. Jedná se o první podání člověku (tzv. fáze I klinického hodnocení), jehož hlavním cílem je stanovení bezpečnosti tohoto preparátu.
Každý rok jsou v České republice diagnostikovány desítky tisíc pacientů s nádorovým onemocněním. V boji s touto zákeřnou chorobou by nyní mohl pomoci Biotechnologický ústav Akademie věd České Republiky (BTÚ), kde byla objevena nová protirakovinná látka – MitoTam – s netradičním mechanismem účinku. Mitochondriálně cílený MitoTam výrazně potlačuje nádory prsu a účinkuje i proti dalším nádorovým onemocněním. Unikátnost objevu oslovila českého investora, firmu Smart Brain s.r.o. ...
Vědci z výzkumného centra BIOCEV ve Vestci u Prahy se pokusili odpovědět na otázku, jaký je vztah mezi neplodností a cukrovkou. A jak tato nemoc ovlivňuje reprodukci i v následujících generacích.
Biotechnologický ústav AV ČR se sídlem v centru BIOCEV a přední evropský poskytovatel genomických služeb, švédská biotechnologická firma TATAA Biocenter s podporou firmy Roche v nedávné době úspěšně zakončily vývoj nové ultra sensitivní techniky pro analýzu malých molekul RNA, tzv. microRNA. Základem nové metody, nazvané Two-tailed PCR je inovativní, patentově chráněná struktura DNA-oligonukleotidu sloužícího pro záchyt molekul microRNA. ...
Ještě nikdy nebyli čeští vědci tak blízko léku na rakovinu prsu. Po čtyřech letech vyvinuli látku, která dokázala zcela zneškodnit nádorové buňky u jedné z jejích nejagresivnějších forem. V České republice jí trpí až 20 procent pacientek s nádorem prsu. Přípravek s názvem MitoTam úspěšně prošel laboratorními i preklinickými zkouškami. Letos se plánuje zahájení klinických testů na lidském organismu.
Česká infrastruktura pro integrativní strukturní biologii (CIISB) se dne 22. září 2016 na základě jednomyslného rozhodnutí členů INSTRUCT Council stala plnohodnotným INSTRUCT centrem. Tento obrovský úspěch umožní Centru molekulární struktury (CMS) v centru BIOCEV a strukturně-biologickým servisním laboratořím centra CEITEC nabízet svoje služby oficiálně pod hlavičkou výzkumné infrastruktury INSTRUCT.
Vydavatel přestižního časopisu Antioxidants & Redox Signaling (IF 8,499 za poslední 5 let) se rozhodl na obálku dubnového čísla tohoto časopisu (No. 11) umístit fotografii z článku, na kterém se podíleli vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR, v. v. i.
Buněčné dělení je jeden ze základních mechanismů, které neustále probíhají ve všech živých organismech. Jeho poruchy mají za následek vážná onemocnění jako dědičné nebo nádorové choroby. Mezinárodnímu týmu vědců z České republiky, Německa a Nizozemska se nyní podařilo doplnit další dílek do skládačky molekulárních mechanismů nezbytných k pochopení, jak buněčné dělení funguje. O tomto výzkumu nedávno informovali v prestižním vědeckém časopisu Cell.
Nádorová buňka, která nemá mitochondriální DNA nezbytnou pro funkci buňky, umí získat mitochondrii z jiné buňky a tím restartovat buněčné dýchání a obnovit svůj nádorový potenciál. To je objev, který "přepíše učebnice", poznamenává popularizační webový portál IFLScience.
Přes velkou snahu odborníků na celém světě stále přibývá počet pacientů s nádorovými onemocněními. Jedním z důvodů,proč není současná léčba postačující a je třeba hledat nové přístupy, je neobyčejná schopnost rakovinných buněk mutovat. Je proto důležité objevit „Achillovu patu” nádorů, tedy způsob zásahu, proti němuž by nádorová buňka nenašla obranu.
Laboratoř inženýrství vazebných proteinů Biotechnologického ústavu AV ČR, v. v. i. pod vedením RNDr. Petra Malého, CSc. učinila významný objev, který může přispět k vývoji nových léků k léčbě lupénky.
